Dlouho tady nebyl žádný článek, za to se omlouvám, jen je mi vždy blbé zveřejňovat nějaký článek bez fotky, ale přežít se to asi dá.
3.Srpen 2000, den kdy jsem se narodil, první nádech, první pohled na svět a především začátek něčeho nového a neobyčejného. Všechno se to stalo v Třinecké nemocnici, na tom místě jsem se narodil a tohle se dá považovat za ten nejvíce nejdůležitější okamžik mého života.
1. Říjen 2004, Nástup do školky, kterou jsem z hlouby duše nesnášel, měli jsme tam učitelku, která mě tam "mučila" dodnes si pamatuji, jaké to byly muka, vždy když jsme měli jít spát, tak mi zkřížila ruce, abych nedělal bordel a abych usnul, no nepovedlo se jí to, ale abych nebyl jen u těch negativních věcech ve školce, tak ve školce jsem si našel spoustu nových kamarádů, kteří mě nevědomky připravili na ty zvrácené "dospělácké" vztahy. Šílené že?
1. Říjen 2007, V tu dobu nadšenej, dnes zažívám každodenní traumata. Nástup do Školy. Svůj první den jsem odstartoval určitě na jedničku, moc si to nepamatuji, ale jediné co si pamatuji je, že jsem měl aktovku s Rumcajsem ( Idc jak se to píše ) , kterou jsem měl úplně celou vybavenou různými složkami, sešitama a pouzdrem.
Rok 2010 byl pro mě jeden z nejtěžších, rodiče se rozvádějí a já nebyl připraven se stěhovat, poznat nové lidi a vůbec, bylo to dost těžké. Nástup na novou školu, kde jsou noví lidi a kde jsem vůbec nikoho neznal, sám sebe jsem se ptal "jak mě přijmou, co když mě nebudou mít rádi, co když mě budou šikanovat?" První dojem z té třídy, no bylo to dosti zvláštní, když mě Paní učitelka představovala , a když se na mě celá třída koukala, od této doby jsem ztratil všechno sebevědomí, a doteď se mi těžko navrací.
Rok 2014 Vybírání střední školy a chození na různé scholarisy. V roce 2014 jsem si tak nějak pomalu začal uvědomovat že jsem gay. Zaregistroval jsem se na seznamku a psal si s kluky.
Rok 2015 Přijímačky. Dal jsem si dvě přihlášky, jednu na Kuchaře-Číšníka a druhou na Polygrafickou. Šel jsem na příjmačky na Polygrafku, bohužel jsem přijímačky nedal, byl jsem první pod čarou a jsem rád že jsem nedal odvolání. Dostal jsem se na Kuchaře-číšníka, byl jsem štěstím bez sebe. Na konci školního roku, když jsem dokončil základní školu jsem vyšel s pravdou ven, všem mým kamarádům jsem řekl jsem jsem gay (bisexuál).
Nástup na střední školu a poznání nových lidí, jsem rád že jsem na tuto školu šel, tolik úžasných lidí jsem nikdy nepoznal. Tímto děkuji Terce a Evce že jsou mé kamarádky a že vždy při mně stojí.
Rok 2016/2017/2018 V roce 2016 jsem se poprvé účastnil barmanských soutěží. V Blansku jsem vyhrál třetí místo za míchání drinků a v Brně jsem vyhrál místo druhé. V roce 2017 se toho stalo hodně. Podařilo se nám koupit lístky na Nialla Horana. Zamiloval jsem se do kluka, kvůli kterému jsem nemyslel na nic jiného než na něj a bylo pro mě těžké se odmilovat. Také na konci roku 2017 jsem si našel kluka, se kterým jsem doteď a moc ho miluji.
Tak toto jsou mé nejdůležitější okamžiky mého života. Všechno co se mi stalo mně nějakým způsobem poznamenalo ať už kladně nebo záporně. Psaní tohoto článku bylo pro mě dost emotivní, když jsem vzpomínal na staré zahojené rány, které se mi postupně znovu otvírají a bojím se jaké to bude dál.
3.Srpen 2000, den kdy jsem se narodil, první nádech, první pohled na svět a především začátek něčeho nového a neobyčejného. Všechno se to stalo v Třinecké nemocnici, na tom místě jsem se narodil a tohle se dá považovat za ten nejvíce nejdůležitější okamžik mého života.
1. Říjen 2004, Nástup do školky, kterou jsem z hlouby duše nesnášel, měli jsme tam učitelku, která mě tam "mučila" dodnes si pamatuji, jaké to byly muka, vždy když jsme měli jít spát, tak mi zkřížila ruce, abych nedělal bordel a abych usnul, no nepovedlo se jí to, ale abych nebyl jen u těch negativních věcech ve školce, tak ve školce jsem si našel spoustu nových kamarádů, kteří mě nevědomky připravili na ty zvrácené "dospělácké" vztahy. Šílené že?
1. Říjen 2007, V tu dobu nadšenej, dnes zažívám každodenní traumata. Nástup do Školy. Svůj první den jsem odstartoval určitě na jedničku, moc si to nepamatuji, ale jediné co si pamatuji je, že jsem měl aktovku s Rumcajsem ( Idc jak se to píše ) , kterou jsem měl úplně celou vybavenou různými složkami, sešitama a pouzdrem.
Rok 2010 byl pro mě jeden z nejtěžších, rodiče se rozvádějí a já nebyl připraven se stěhovat, poznat nové lidi a vůbec, bylo to dost těžké. Nástup na novou školu, kde jsou noví lidi a kde jsem vůbec nikoho neznal, sám sebe jsem se ptal "jak mě přijmou, co když mě nebudou mít rádi, co když mě budou šikanovat?" První dojem z té třídy, no bylo to dosti zvláštní, když mě Paní učitelka představovala , a když se na mě celá třída koukala, od této doby jsem ztratil všechno sebevědomí, a doteď se mi těžko navrací.
Rok 2014 Vybírání střední školy a chození na různé scholarisy. V roce 2014 jsem si tak nějak pomalu začal uvědomovat že jsem gay. Zaregistroval jsem se na seznamku a psal si s kluky.
Rok 2015 Přijímačky. Dal jsem si dvě přihlášky, jednu na Kuchaře-Číšníka a druhou na Polygrafickou. Šel jsem na příjmačky na Polygrafku, bohužel jsem přijímačky nedal, byl jsem první pod čarou a jsem rád že jsem nedal odvolání. Dostal jsem se na Kuchaře-číšníka, byl jsem štěstím bez sebe. Na konci školního roku, když jsem dokončil základní školu jsem vyšel s pravdou ven, všem mým kamarádům jsem řekl jsem jsem gay (bisexuál).
Nástup na střední školu a poznání nových lidí, jsem rád že jsem na tuto školu šel, tolik úžasných lidí jsem nikdy nepoznal. Tímto děkuji Terce a Evce že jsou mé kamarádky a že vždy při mně stojí.
Rok 2016/2017/2018 V roce 2016 jsem se poprvé účastnil barmanských soutěží. V Blansku jsem vyhrál třetí místo za míchání drinků a v Brně jsem vyhrál místo druhé. V roce 2017 se toho stalo hodně. Podařilo se nám koupit lístky na Nialla Horana. Zamiloval jsem se do kluka, kvůli kterému jsem nemyslel na nic jiného než na něj a bylo pro mě těžké se odmilovat. Také na konci roku 2017 jsem si našel kluka, se kterým jsem doteď a moc ho miluji.
Tak toto jsou mé nejdůležitější okamžiky mého života. Všechno co se mi stalo mně nějakým způsobem poznamenalo ať už kladně nebo záporně. Psaní tohoto článku bylo pro mě dost emotivní, když jsem vzpomínal na staré zahojené rány, které se mi postupně znovu otvírají a bojím se jaké to bude dál.
Komentáře
Okomentovat